Aston Martin vstupuje s modelem Valhalla do světa, kde se dnes potkávají extrémní výkon, hybridní technika a tlak na emise. Jenže britská značka to tentokrát nepojala jako pouhé cvičení z technických tabulek. Valhalla není jen další hypersport s výkonem přes tisíc koní. Je to auto, které má ukázat, že Aston Martin umí postavit stroj pro okruh i silnici a přitom neztratit vlastní rukopis.
Novinka sází na uprostřed uložený čtyřlitrový osmiválec biturbo s plochou klikovou hřídelí a trojici elektromotorů. Celkový výkon činí 1064 koní a točivý moment 1100 Nm. O přenos síly se stará osmistupňová dvouspojková převodovka a pohon všech kol. Na stovku má Valhalla vystřelit za 2,5 sekundy a maximální rychlost míří na 349 km/h. Zároveň jde o plug in hybrid s baterií 6,1 kWh, který zvládne krátkou čistě elektrickou jízdu.
Rychlost není to nejzajímavější
Na papíře vypadá Valhalla jako přesně ten typ auta, který dnes vzniká podle osvědčeného konceptu. Silný přeplňovaný osmiválec, hybridní pomoc, karbonová konstrukce a aktivní aerodynamika. Jenže právě tady podle prvních jízd začíná být Aston zajímavý. Ne proto, že by byl nejdivočejší nebo nejsurovější, ale protože prý dokáže svou ohromnou sílu podat nečekaně přirozeně a čitelně.
Na silnici i na okruhu má Valhalla působit spíš jako výborně naladěný sportovní vůz než jako přetechnizovaný experiment. Řízení staví odpor plynule, brzdy reagují jistě a auto prý nepůsobí nervózně ani přehnaně ostrým dojmem. Výkon je drtivý, ale není jediným tématem. Důležitější je, jak ochotně se vůz skládá do zatáčky, jak přesně reaguje na přenesení hmotnosti a jak sebejistě dokáže využít všechen grip i elektrickou pomoc. Právě to z Valhally dělá víc než jen další rychlou vitrínu techniky.
Hodně práce odvedla i samotná konstrukce. Základ tvoří karbonový monokok, vpředu jsou zavěšení na tlačných tyčích a výraznou roli hraje aktivní aerodynamika. Auto umí v rychlosti pracovat s předním i zadním křídlem a ve vysokém tempu vytvoří až 600 kilogramů přítlaku. Přesto nepůsobí jako čistě okruhový speciál odtržený od běžného světa. Podle prvních dojmů zůstává překvapivě použitelné i na normální silnici a v některých režimech umí být dokonce kultivované.
Aston zůstává Astonem
To je možná na celém autě nejdůležitější. Valhalla je pro Aston Martin velký krok do nového prostoru. Poprvé jde o skutečně moderní středový supersport značky, který nevychází z tradičního konceptu velkého GT s motorem vpředu. Přesto prý nezní ani nepůsobí jako stroj bez identity. Kabina je plná karbonu, posed je velmi nízký a výhled ven připomíná závodní techniku, ale auto si pořád drží jistou míru noblesy a řidičského klidu, kterou od Aston Martinu čekáte.
Ne všechno je bez výhrad. Některé dojmy zmiňují méně výrazný charakter samotného motoru než u nejostřejší konkurence a také převodovku, která Některé dojmy zmiňují méně výrazný charakter samotného motoru než u nejostřejší konkurence a také převodovku, která úplně postrádá přesné reakce. Praktická stránka auta také dostává ránu téměř nulovým zavazadlovým prostorem. To je u vozu, který chce být vedle okruhových schopností i použitelným silničním strojem, poměrně výrazný kompromis. Jenže u podobného auta to většina zákazníků nejspíš odpustí.
Důležitější je celkový výsledek. Valhalla nepůsobí jako zoufalá snaha dohnat Ferrari nebo Lamborghini jejich vlastní hrou. Spíš jako sebevědomý pokus udělat to po svém. Aston Martin vzal dnes běžný koncept na elektrifikovaný hypersport a snažil se do něj dostat víc citu, víc plynulosti a víc řidičského napojení. Pokud jsou první dojmy přesné, povedlo se mu to mimořádně dobře. Valhalla tak nevypadá jen jako nový model. Vypadá jako důkaz, že značka umí vstoupit do nové éry, aniž by se v ní ztratila.