Síť PRE POINT měla na konci prvního pololetí roku 2026 celkem 928 veřejných dobíjecích stanic s 1468 dobíjecími body. Za prvních šest měsíců přibylo 32 stanic a spotřeba elektřiny meziročně vzrostla o více než 42 procent. Většina infrastruktury je soustředěna v Praze, kde se nacházejí téměř tři čtvrtiny všech dobíjecích bodů.
Součástí sítě je také 114 stanic provozovaných třetími stranami. PRE POINT tak představuje přibližně pětinu veřejných dobíjecích bodů v České republice. Podle údajů citovaných motoristickým médiem je po síti ČEZ druhou největší tuzemskou veřejnou dobíjecí sítí.
Růst se netýká jen počtu stanic. Spotřeba elektřiny za první pololetí dosáhla téměř 6,98 gigawatthodiny a meziročně se zvýšila o 42,1 procenta. Počet unikátních zákazníků se více než zdvojnásobil a počet dobíjecích transakcí vzrostl o 37,1 procenta.
Největší provoz zůstává v Praze
Nejvíce energie řidiči odebrali v lokalitě Vločka Power Pankrác, kde spotřeba za pololetí dosáhla 187 megawatthodin. Následoval dobíjecí hub v Novovysočanské ulici se 136 megawatthodinami a stanice u Hornbachu ve Velké Chuchli se 109 megawatthodinami.
Hub v Novovysočanské ulici přešel v červnu 2026 po ročním zkušebním období do plného provozu. Celý areál umožňuje současné dobíjení až 161 vozidel, většina bodů však slouží interním potřebám Pražské energetiky. Veřejná část zahrnuje dvě ultrarychlé stanice Alpitronic s výkonem 400 kilowattů, které mohou současně dobíjet čtyři automobily.
Provoz areálu řídí systém, který průběžně sleduje spotřebu budov i dobíjecích bodů. Podle dostupného výkonu trafostanic upravuje výkon jednotlivých nabíječek. Nejvyšší prioritu mají budovy v areálu, poté veřejné ultrarychlé stanice, firemní rychlonabíječky a nakonec pomalé AC body.
PRE chce veřejnou část hubu dále rozšířit. V plánu je zastřešení, cenový totem a automat s občerstvením. Zákazníci zde mohou během dobíjení využít také vysavač, který se spouští stejným čipem jako nabíjecí stanice.
Nejrychlejší stanice nabízejí 400 kilowattů
Z celkových 928 stanic tvoří většinu pomalé AC nabíječky. Je jich 705 a slouží hlavně pro delší nebo noční dobíjení. Dalších 176 stanic nabízí výkon do 149 kilowattů. Do ultrarychlé kategorie s výkonem od 150 do 400 kilowattů spadá 47 stanic.
Výkon 400 kilowattů dnes většina elektromobilů na českých silnicích nedokáže plně využít. Některé nové modely s 800voltovou nebo vyšší elektrickou architekturou však již tuto hranici překračují. Motoristický zdroj uvádí například Xpeng G9 s naměřeným výkonem 453 kilowattů a Lotus Emeya s hodnotou až 443 kilowattů. Tyto vozy ale zatím v Česku netvoří významnou část vozového parku.
Pražská energetika plánuje další výstavbu velkých dobíjecích hubů. V klíčových lokalitách chce instalovat nejméně čtyři stojany o výkonu 400 kilowattů a doplnit je službami pro zákazníky. V Praze připravuje nové projekty na Zbraslavi, v Komořanech, Holešovicích a v Plzeňské ulici v Řepích.
Do roku 2035 chce PRE provozovat po celé republice více než tisíc rychlodobíjecích stanic. Současné údaje ukazují, že zájem o veřejné dobíjení rychle roste. Další rozvoj však nebude záviset pouze na maximálním výkonu nabíječek, ale také na jejich umístění, dostupnosti a schopnosti obsloužit rostoucí počet elektromobilů.